20. oddíl Ginkgo
České Budějovice

	O oddíle
		Základní údaje
		Skauting
		Historie oddílu
		Ginkgotéka
	Pro rodiče
	Pro členy
	Vedení
	Odkazy
	Kontakt
	Fotoalbum

Oddílová historie

Ale spletli jsme se! Vedení přišlo na jaře roku 1991 s tím, že má pro nás ohromné překvapení. Nu což, vzali jsme neuměle sbalené usárny a vyrazili autobusem do Leopoldova a odtud do nedávného hraničního pásma směrem na Pohoří na Šumavě. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Začalo sněžit. Byl začátek května! I ti z nás, kteří jeli v kraťasech (Chřestýš - Tomáš Volný), věděli, že vůdcové původně mysleli něco jiného. Tím pravým překvapením byla louka nádherně zasazená do širokého údolí na břehu Pohořského potoka mezi lesy a pastvinami. Dokonce tu prý snad kdysi býval rybník! Náš druhý tábor jsme strávili tam. Stavěli jsme si ho poprvé sami na zelené louce a bylo to znát. Jenom vykopat sklep trvalo Puchymu (Josef Štráfelda), Sirkovi (Jiří Svoboda) a Krtkovi (Jiří Smolek) celý týden. Naštěstí jsme měli s sebou Mecha (Bořivoj Aubrecht), který nám ve všem výrazně radil a pomáhal. Jo a Pohoří si taky nezadalo. Celé tři neděle dávalo jansně najevo, že ten sníh na jaře nebyl ničím neobyčejným. Pršelo, pršelo a pršelo. Možná až tady mnozí z nás pochopili, co ten skauting vlastně je. Tábor jsme proto nazvali táborem Pravdy.

V roce 1992 jsme vzali s sebou na tábor pár Švýcarských skautů. No, něco kolem sto dvaceti. To bylo teda dílo! Nakonec jsme všichni rádi, že skautujeme v Čechách, a to i přes Mechovu "rozcvičku" kdy jsme brodili řádně rozvodněný Pohořský potok. Kdo tam byl nezapomene! Kdybyste měli náhodou někdy pokušení udělat oddíl elitním tak, že vyhodíte ty neelitní, nedělejte to. Následky tzv. "velkého síta", se kterým přišlo vedení na podzim toho roku, bude pociťovat oddíl ještě několik let.

Pohoří jsme si zamilovali. Vyrážíme tam i na víkendové výpravy a i přes drsnost "Pohorského kraje" se znovu těšíme. Nikomu už nevadí, že naše tee-pee přezdívaná sprchy pravděpodobně zapoměl někdo při výrobě naimpregnovat. I v roce 1993 spadlo v kritické oblasti podle fundovaných odhadů kolem 3 000 mm srážek a to jenom během našeho třínedělního tábora! Ale jsme skauti, ne? Rybník je letos už opraven a napuštěn. Začínáme přemýšlet o tom, že bychom mohli na Pohoří postavit srub.

Je nás ale stále méně a méně. V roce 1994 vyráží na tábor jenom osm členů a čtyři vedoucí. Po táboře prožívá oddíl nejtěžší krizi, do které se kdy dostal. Zcela vážně uvažujeme o rozpuštění oddílu. Nakonec jsme si ale říkáme, že to přece můžeme udělat vždycky a že horší to už nebude a jdeme do toho znova. Ze začátku neexistují družiny, jsou jen oddílovky jednou do týdne a něco výprav.

Začátkem roku 1995 už znovu máme tři družiny, jen místo Racků vznikli Bobři. Dlouhodobá hra "Cesta k Bílému stromu" na motivy Tolkienova příběhu začíná již na jaře a zrcadlí se v ní naše tehdejší posedlost Dračím Doupětem a vším kolem toho. Ten rok nikdo nikoho neoslovil jinak než "Karle". Nebyla to ani nadávka, ani lichotka. Prostě podle situace. Možná jsme byli tenkrát blázni, ale do tábora máme 23 členů oddílu! Jsme nadšení a od září jedeme dokonce na čtyři družiny a hned zahajujeme dlouhodobku.

Víme moc dobře, že ten tábor byl poslední na Pohoří. Ochranáři nás tam již v roce 1996 nepustí. Nevíme kam jet, nakonec se rozhodneme pro nejtvrdší variantu - vyrazíme na puťák! Kromě Čochtana všech dvacet členů oddílu přešlo celou Šumavu až na Pohoří (250 Km). Tam na obvyklém místě děláme slibový oheň a vzpomínáme. Duo Vrtiška - Horáček na paní Klofáčovou, u které jsme bydleli ve Frymburku, ostatní na minulé tábory. No nic, Pohoří zůstane pro nás navždy legendou.

Rok 1997 byl plný novot. Poprvé jsme vyrazili na vícedenní výpravu na kolech, poprvé se konal střediskový fotbalový turnaj, poprvé jsme si zahráli dlouhodobku z budoucnosti a poprvé jsme vyrazili na půjčené tábořiště na Všeměřické lomy. Na podzim vyrážíme poprvé na kolech s rodiči a hrajeme poprvé střediskové Vyzvědače.

Během tábora na Všemeřických lomech jsme našli poblíž Rožmitálu na Šumavě poměrně dobré místo na tábor. Na jaře roku 1998 se tam vyrážíme podívat při jarní vícedenní výpravě na kolech na Nažidla. Když tlačíme kola zpátky do kopce, nikdo vedoucím nevěří, že tady skutečně budeme mít tábor. Vždyť se tam ani nedá zajet autem! Jo správnej skaut je hotovej kouzelník a nejenže na této louce máme tábor, ale dokonce zde vyšviháváme zbrusu novou dřevěnou kuchyni a jídelnu. Tedy ve spolupráci s 52. dívčím oddílem z Prahy - Origami. Na podzimních prázdninách se nám stala jedna nepříjemná událost. Zatímco jsme byli na celodenní výpravě, někdo nám totálně vykradl srub! Naštěstí se po celonočním detektivním pátrání ukázalo, že "zloději" byli jen naši roveři.

Hned z jara roku 1999 nás zmrazila zpráva, že spadnul kostel na Pohoří! Uvědomujeme si, že jsme tam už hezkých pár let nebyli. Tábor stavíme toho roku do tvaru Keltského opida, dokonce zde máme i slepici. Celý tábor jíme v zásadě jenom kabanos a tak pod názvem Tumultus Gallicus se skrývá něco jiného, než by znalý latiník očekával. Stejně jako loni se totiž projevil tajemný Rožmitálský sindrom, který sužuje většinu tábora. Nejvíce však Mustafu (Jan Ehrlich).

Vstupní rok do nového milénia je pro oddíl znovu zlomový. Na jaře vzniká přidružená družina Racků v nedaleké obci Hluboká nad Vltavou, které vede Lennon (Tomáš Král). Na tábor se jede neobvykle první týden na kola (jen starší 12 let) a potom na čtrnáct dnů na stálý tábor na Rožmitál. Akci kola hodnotí i pamětníci jako nejlepší v historii oddílu! Jen Mustafa by měl pravděpodobně nějaké připomínky, protože jak říká nová sloka oddílové písně: "...zatáčku však nevybral, loket si tam roztřískal." Na podzim vznikají dvě družiny vlčat pod vedením Davida Holého. Je spousta plánů.... No, uvidíme.
Rok 2000 byl dalším přelomovým rokem v historii oddílu. Bohužel jsou problémy s Racky na Hluboké (docházka, nováčkovská zkouška, vztah k oddílu), ale nevzdáváme to a do budoucna počítáme se založením druhé družiny. Z těch by měl časem vzniknout zcela nový oddíl. Vlčata se mají po vlažném začátku čile k světu pod vedením Davida (akéla), Barboše a Padyho. Plánují se společné akce se skauty. Uskutečnila se změna ve vedení oddílu (tři činovníci si na jaře splnili vůdcovské zkoušky) a hlavně oddílových rad. Ty se teď plánují dopředu a začíná vycházet Strom Ginkga (obdoba Listu Ginkga, ale pro vedení). Krom toho oddílová rada podniká dvě vlastní výpravy. Začínáme nosit zase funkční označení, plníme si odborky, kupujeme Tee Pee, půjčujeme si poprvé lodě, děláme nové podsady, spouštíme oddílové internetové stránky a oslavili jsme první splněný 1. stupeň.

V roce 2001 nás nejvíce trápí Hluboká. Docházka klesá a zůstávají jen 2 členové, kteří dojíždí do Budějovic. Počítáme s druhým pokusem a plánujeme nabrat trochu mladší kluky. Všechno nám vynahrazují naše vlčata, kterým se prostě daří. Ve vedení oddílu úspěšně nahradil Křika Bucker. Tři činovníci složili čekatelské zkoušky a Padyho nahradil ve vlčatech Komisař. Další pozitivní zprávou je to, že naše lodě si na sebe vydělaly a vesele jezdí a jezdí. Stále bezúspěšně však hledáme nové tábořiště. Náš oddíl také pomáhá při přípravě, organizaci a realizaci Skautského večera (reprezentační akce českobudějovických skautů).

V roce 2002 nám obnovení skautingu na Hluboké vychází, máme tam dokonce dvě družiny vlčat. Zájem o náš oddíl je i na Hosíně a tak plánujeme vytvoření další vlčácké družiny právě tam. Komisař odchází zpět ke skautům (rádce). Hledání tábořiště konečně vychází, vyhlédli jsme si louku na Jindřichohradecku. Není ideální, ale lepší něco, než nic. Srpnové povodni se díky nasazení dobrovolníků daří zabránit, aby v naší klubovně nenadělala velké škody. Většinu oddílového majetku zachraňujeme a dokonce po velké vodě přestavujeme klubovnu. Je teď mnohem prostornější. Bohužel nám dělá starosti nekamarádské chování některých členů. Tyto problémy se snaží rázně řešit oddílová rada.

V roce 2003 má náš oddíl 74 členů, což je opravdu úctyhodné číslo. Hosínská šestka je výborně rozjeta (Stein, Pady), Hluboké se také daří (Lennon). Tam je dokonce obnovena i skautská družina. Vede nás nový vůdce- G-G, vlčata mají nového akélu - Barboše a skautské družiny dostaly nové rádce. Těm vydatně pomáhají naši roveři (Pekař, Fidel, Lentil, Bob). Oddílové rady se dočkaly také změny. Teď se radí skautská a vlčácká část zvlášť. Oddělené byly i tábory. Poprvé v naší historii. Ten vlčácký je na Líčově, skauti mají putovní. Pokračujeme v oddílové adopci na dálku Konstantinase Pugačiova (Litvánek). Objevujeme nové lepší možné tábořiště nedaleko obce Blatné na Frynbursku a usilujeme o jeho koupi.

Rok	Tábor	Kde	Dlouhodobka	Vítěz	Vůdce
1990	Našich začátků	Ličov	Trifidi	Rysi	Swámí
1991	Pravdy	Pohoří	Město v džungli	Medvědi	Swámí
1992	Cenných zkušeností	Pohoří	Indiáni	Rysi	Swámí
1993	Tábor táborů	Pohoří	Státy	Medvědi	Sardinka
1994	Tábor dvanácti	Pohoří	Tajuplný ostrov	Kdo ví	Sardinka
1995	Tábor Karel	Pohoří	Cesta k bílému stromu	Bobři	Sardinka
1996	Tábor velkého putování	Šumava a okolí	Rytíři kruhového stolu	Bobři	Koala
1997	Tábor zlatá střední	Všemeřické lomy	Hvězdné války	Kdo ví	Koala
1998	Tábor nových obzorů	Rožmitál	Poklad kapitána Kidda	Bobři	Sorry
1999	Tumultus Gallicus	Rožmitál	Keltové	Kdo ví	Krtek
2000	Tož tábor	Rožmitál	Ostrov Gelmir	Temnota	Křikloun
2001	Tábor dvou linií	Rožmitál	Pacifická železnice, Pán prstenů	Kdo ví	Křikloun
2002	Tábor Nerozhodných	Rožmitál	Starý zákon, Archeologové	Kdo ví	Bucker
2003(skauti)	Tábor Velkého Putování do Mordoru	Putovní (B. Lada - Pohoří)	Pán Prstenů	Medvědi	Bucker
2003(vlčata)	Tábor Osamělé smečky	Líčov	Za pokladem kapitána Jamese Botekoa	Kdo ví	Barboš, Píďa